O mně
Ke koním jsem se dostával už jako malý kluk se svým otcem. Asi ve dvanácti letech jsem začal jezdit, od patnácti jsem dva roky jezdil ve sportovní stáji v Kladně. Potom jsem byl dlouhou dobu bez koní, dokud jsem si v roce 2003 nepořídil koně vlastní. Nikdy jsem neměl sportovní ambice a koně jsem měl zpočátku pouze pro radost. Protože jsem ale některé z nich (vlastně všechny) obdržel, anebo koupil tak trochu rozbité, záhy jsem zjistil, že kromě radosti jsou s nimi i potíže. To mě vedlo k tomu, že jsem se začal zajímat více než jen o základní péči o koně. Začal jsem se věnovat problematice některých nemocí a syndromů spojených s chovem koní, zvláště pak problematice koňských kopyt. V současné době žiji s rodinou a našimi koňmi v jižních Čechách a věnuji se kopytářské živnosti.
Co dělám
-Pastevní chov
Protože jsem svoje vlastní koně měl od začátku jenom venku a neměl jsem s chovem koní prakticky žádné zkušenosti, bál jsem se, abych jim neubližoval tím, že nemají stáje a všechno to, co koně v konvenčních chovech mají. Protože se mi ale líbilo mít koně venku, cítil jsem, že tam patří, zajímal jsem se o to, co vlastně koně skutečně potřebují. Ne proto, aby podávali špičkové výkony, ale aby byli zdraví, silní, otužilí, aby jim bylo dobře. Tak jsem postupně zjišťoval, že potřeby koní se poměrně liší od zažitých představ lidí o potřebách koní. A protože jsem přesvědčený, že mnoho aspektů konvenčních metod chovu koním neprospívá, rozhodl jsem se proti tomu něco dělat. Dělám to, že lidem, se kterými se setkávám při strouhání kopyt, kteří se na mě obracejí někdy také proto, že dosavadní způsob chovu jim přinesl potíže, říkám, jak se dívat na to, co kůň skutečně potřebuje a jaké mu vytvořit podmínky, abychom co nejvíce kompenzovali nepříznivý dopad domestikace.
-Bosá kopyta
V souvislosti s přirozeným zdravím koní jsem se dostal k problematice bosých kopyt a jejich úpravy. Nejprve jsem hledal informace na internetu, začal jsem si strouhat svoje koně. Na začátku mi velmi pomohl Klub Equus Evy Zurek. Později jsem se seznámil s Petrem Soukupem, také jsem se začal zajímat o metodu paní MVDr. Hiltrud Strasser. Jedná se o celostní metodu ošetřování kopyt koní, kterou tato německá veterinářka z dřívějších známých a vlastních poznatků sestavila. Protože jsem sám na některých svých koních potřeboval napravit různé deformace kopyt, začal jsem se jí věnovat více a absolvoval jsem její Základní seminář a dvouleté Vyškolení ošetřovatele kopyt. Mimoto jsem se účastnil řady seminářů a přednášek na téma problematiky nemocí kopyt koní a úpravy kopyt koní různými metodami a nebo problematiky kopyt koní obecně. Naposledy to byla vynikající přednáška Dr. Briana Hampsona z University of Queensland. V roce 2013 jsem absolvoval program profesního vzdělávání pro kvalifikaci Europodkovář, a v roce 2014 jsem složil zkoušku a získal profesní kvalifikaci Europodkovář.
Nejsem propagátorem nějaké JEDINÉ metody nebo ideologie. Seznámil jsem se více či méně se všemi hlavními proudy v této oblasti a dospěl jsem k závěru, že teoretické znalosti a poznatky a principy hlavních metod je potřeba vhodně kombinovat s vlastními zkušenostmi.
Dlouhodobě provádím korektury kopyt koní, kteří jsou využíváni jako koně rekreační, pro hiporehabilitaci, nebo amatérský sport.
