Zvedání zadních nohou začínám od předních.
Tohle už je ale na kobylku trochu moc,
a tak kope,
a kope,
ale nemá moc výdrž,
takže nakonec drží :-)
Teď za nohu trochu tahám...
a ona drží. Jenomže už by měla trochu povolit.
Přizvednutí nohy dopředu je pro dnešek úspěch.
Tak to zkusíme na druhé straně.
Že by to bylo takhle jednoduché?
Kdepak, už si asi odpočinula,
a tak kope,
a kope,
a prozměnu taky dupe.
Že by zase už přišla únava,
nebo je to uvědomělost?
Ne, ne, budeme tančit ;-)
Dostat se rukou až ke kopytu, je velký adrenalin.
V téhle fázi je třeba cítit, že kůň se podstatně uvolnil, jinak je to hazard.
Zvedání nohy pod koně má vést k tomu,
aby kůň nohu uvolnil, nechal vás s ní volně manipulovat.
Nohu je třeba nejen zvedat,
ale také pokládat. Nohu pokládám já, nikoliv kůň.